Systém plovoucích podlah

Systém plovoucích podlah spočívá v tom, že deska s nášlapnou plochou není pevně připevněna k podkladu, ale je podložena pružnou podložkou, což umožňuje dilataci desky na podložce. Podložka navíc tlumí kročejový hluk. Dilatační spáry se překrývají lištami uchycenými ke stěnám. Nášlapná plocha může být silná nebo jen tenká, dřevěná, korková i laminátová.

Masivní nebo plovoucí?

V poslední době dochází k posunu zájmu od masivní podlahové krytiny, jako jsou parkety, palubky, vlysy a podobně, k takzvaným plovoucím podlahám. Nevýhodou masivních podlahových krytin je to, že jde o materiál, který „pracuje“, takže dochází k jeho sesychání, čímž se na podlaze vytvářejí spáry, nebo naopak k jeho nabobtnání. Tomu lze zabránit v zásadě dvěma způsoby. První je ten, že se dřevo nenechá v původním stavu, ale vytvoří se „sendvič“, v němž jsou vlákna dřeva orientována různými směry, čímž se možné změny materiálu

Plovoucí podlahy se za dobu svého užívání velmi osvědčily. Dřevěné plovoucí podlahy se vyrábějí z různých druhů dřev, tedy i z borovice, jasanu, javoru, mahagonu třešně i exotických dřev. Při výběru bychom neměli hledět jen na vzhled podlahy, ale vybírat ji i s ohledem na potřebnou odolnost – čím je větší tvrdost dřeva, tím je i větší odolnost podlahy. Vrchní, nášlapná vrstva může být jen tenká, anebo silná. Plovoucí podlahy s tenkou nášlapnou vrstvou jsou poměrně levné, nelze je však přebrousit a při poškkození se musejí vyměnit. Podlahy se silnou nášlapnou vrstvou jsou sice dražší, ale podle síly vrstvy je lze i několikrát přebrousit a znovu nalakovat.

Levnější než dřevěné plovoucí podlahy jsou plovoucí podlahy laminátové. Místo vrchní dřevěné nášlapné vrstvy je zde použit plast a laminátové imitace. Jejich vzor imituje různé druhy dřeva, dlažby, kamene ap.